Transfer posledního embrya

Kdo čte mé články poctivě tak ví, že jsme celkově měli 4 embrya a z toho 3 transfery nedopadly. Jak probíhal transfer posledního embrya a co bylo tentokrát jinak? Na to se společně podíváme právě teď.

Intralipidy

Intralipidy jsou infuzní roztoky. Obsahují směs sójového oleje, vaječných fosfolipidů a glycerolu. V reprodukční medicíně se využívají u žen, u kterých se je imunologická příčina neplodnosti. Konkrétně jde o situace, kdy je v děloze zvýšená aktivita tzv. NK buněk, což jsou buňky imunitního systému, které mohou negativně ovlivnit uhnízdění embrya nebo jeho další vývoj a jak už víme z minulého článku, tak já zvýšené NK buňky měla.

Princip použití intralipidů spočívá v tom, že mohou tlumit přehnanou imunitní reakci organismu. Podávají se formou nitrožilní infuze. Intralipidy pomáhají zklidnit aktivitu NK buněk a tím zlepšit šanci na úspěšné uhnízdění embrya.

Lékařka mi doporučila, abych na první infuzi intralipidů šla 7 až 10 dní před termínem transferu embrya, na druhou 7 dní po transferu a pokud budu mít následně pozitivní těhotenský test, mám se objednat ještě na třetí kapačku s intralipidy.

Tuto kapačku jsem dostávala přímo na klinice a platila jsem za každou 1 000 Kč s tím, že na účtu mám, že se jedná o platbu za pobyt na stacionáři (účtováno při operačních výkonech mimo IVF) a že do konce roku 2025 je sleva 1 300 Kč, jinak bych platila za každou kapačku 2 300 Kč. Takže vlastně intralipidy hradí asi pojišťovna a klinika si bere poplatek za to, že jsem kapačku dostala na jejich pokojíku, který jsem měla jen pro sebe a trávila tam čas, než kapačka dokapala.

Myslím si, že kapačka mi kapala vždy zhruba něco málo přes hodinu, záleží jak rychle to sestřička nastavila (jednou mi to dokapalo snad během půl hodiny), ale prý je lepší, když se to nechává kapat pomaleji, kdyby na to člověk měl nějakou negativní reakci.

S sebou jsem měla vždy pití a knížku, aby mi čas rychleji utekl. Po první kapačce se mi na ruce udělala extrémně velká modřina, po druhé kapačce jsem měla už jen menší modřinu a při třetí kapačce jim u mě nešla napíchnout žíla, tak jsem odcházela s rozpíchanýma oběma rukama, ale tuším, že to bylo už bez modřiny.

Transfer posledního embrya

Kromě toho, že jsem začala na kliniku docházet na kapačky intralipidů, se vůbec nic skrz transfer embrya nezměnilo a opět probíhalo vše stejně. Ráno telefonát, v kolik hodin se mám na transfer dostavit, a tak jsem přišla na kliniku opět s košilkou, bačkůrkami a penězi.

I když to asi není tak úplně pravda. Přeci jen se to v něčem lišilo. Tentokrát jsem totiž byla nervózní, že mi z kliniky zavolají, že došlo k nějakému problému s embryem a k transferu nedojde. Moc dobře jsem si uvědomovala, že je to naše poslední embryo a stačí menší problém, nějaká vada, chyba při rozmrazování a žádný transfer nebude.

A další věc, co se lišila, tak manžel byl pracovně mimo Prahu na pár dnů, takže nejen že jsem na transfer šla sama, ale doma na mě čekala jen naše mopsí Žofinka. Bylo to trochu zvláštní, ale shodli jsme se, že není potřeba, aby rušil pracovní teambuilding a zároveň jsem věděla, že nechci s transferem čekat další měsíc. Rozhodla jsem se, že si den posledního transferu udělám co nejhezčí.

Jak probíhal můj den

Do posledního transferu jsem dala naprosto všechno, co šlo. Týden před ním jsem šla na kapačku intralipidů přímo na kliniku. Den předtím jsem v Praze šla na ženské fyzio, které by mělo také pomoci a přímo den transferu posledního embrya jsem se snažila co nejvíc udělat si hezký a pohodový.

Hned ráno v den transferu jsem byla objednaná na akupunkturu, cestou na ní mi volali z kliniky, v kolik hodin se k nim mám dostavit. Takže zde jsem cítila jistou úlevu, že embryo je v pořádku a transfer opravdu proběhne.

Protože moje akupunktura je na I. P. Pavlova, kde je i McDonald, došla jsem si tam hezky na zmrzlinu, kafíčko a v klidu jsem si u toho četla knížku. Protože jsem měla ještě asi hodinku čas, než jsem měla být na klinice a venku bylo krásně, tak jsem z I. P. Pavlova přejela MHD sice na Letnou ke klinice, ale místo abych šla přímo tam a zbytečně dlouho čekala, jsem se rozhodla, že si to čekání zpříjemním. Udělala jsem si krátkou procházku v parku a pak jsem si lehla na lavičku a ještě si chvíli četla.

S úsměvem na tváři a s nadějí, že to tentokrát dopadne úspěšně, jsem se nakonec vydala na kliniku, kde transfer probíhal přesně tak, jak to z mých článků už znáte. A ano, i za poslední transfer, tedy další KET jsem platila 13 000 Kč.

Po transferu jsem se v klidu prošla na tramvaj a jela domů, kde jsem zbytek dne strávila už jen odpočíváním a mazlením se Žof. Cítila jsem se naprosto stejně jako vždycky a proto jsem neměla absolutně tušení, jestli to tentokrát bude jinak a bude transfer úspěšný. Velmi jsem doufala, že ano a do intralipidů jsem vkládala velké naděje.

Pozitivní těhotenský test a výsledky hCG z krve

Nebudu vás dlouho napínat a rovnou se přiznám k tomu, že už 7. den po transferu jsem to nevydržela a zkusila si udělat těhotenský test a on byl pozitivní! Míchala se ve mě naděje, radost, ale také i strach a obava, protože jednou pozitivní test už jsem měla, ale šťastný konec to neznamenalo.

Zkusila jsem si za 2 dny udělat další test a i ten byl pozitivní a co bylo důležité, čárka byla o něco silnější, což znamenalo, že hladina hCG roste a to samozřejmě bylo dobře. Pokud plánujete dělat více těhotenských testů, tak je důležité je mít od stejné značky. Každá značka může používat trochu jiné množství barviva a pak síla čárky nemusí mít úplně vypovídající hodnotu.

14 dnů po transferu jsem šla na odběr krve, samozřejmě jsem šla hned ráno, abych odpoledne mohla volat na výsledky. Tentokrát jsem měla hCG 285, což bylo více než minule, kdy to bylo 138,20, ale přesto mi paní na telefonu řekla, že je to o něco méně, než by mělo být. To bylo ve čtvrtek a normálně bych měla jít za 2 dny na kontrolní odběr krve, ale protože to vycházelo na sobotu, musela jsem počkat až do pondělí.

To čekání bylo nekonečné, já se těšila, že tentokrát po telefonu uslyším “ano, jste těhotná, gratuluji” a místo toho jsem opět slyšela, že hodnota je nižší a musím jít na krev znovu. Ten víkend jsem měla jet k rodině a vůbec jsem nevěděla, jestli je lepší jet, nebo zůstat doma. Nakonec jsem se rozhodla, že pojedu.

U ségry jsem si všimla, že cítím pachy, které jsem normálně necítila a doufala jsem, že to je dobré znamení. Stejně tak jsem jako dobré znamení brala, když jsem jela domů a u silnice na poli viděla čápa. Víte, já tou cestou jezdím pravidelně a čápa jsem tam nikdy neviděla. Takže ano brala jsem to prostě jako naději a snažila se věřit, že všechno dobře dopadne.

V pondělí jsem šla znovu na krev a opravdu věřila, že tentokrát bude hCG vyšší a víte co? Opravdu bylo! Z hodnoty 285 vyrostlo na hodnotu 1 800 a tentokrát jsem už do telefonu neslyšela nic o tom, že budu muset jít na další kontrolní odběr. Tentokrát jsem dostala termín ke své lékařce na ultrazvuk za 3 týdny.

Byly to opravdu dlouhé 3 týdny, ale prý by nemělo smysl, abych přišla dřív a to proto, aby na ultrazvuku už šlo rovnou vidět i srdíčko plodu. Jaká byla tato kontrola a co mě čekalo dál? O tom zase příště.