Červencová Mallorca se mi nejdříve zdála jako velmi špatný nápad. Však tam bude vedro a plno lidí. A rovnou vám tu hodím spoiler – opravdu tam bylo velké vedro, ale to bylo ve finále i tady v Česku a ti lidé? To záleží na konkrétním místě.
Letenky na Mallorcu jsem kupovala s předstihem pár měsíců, takže jejich cena nebyla zas tak hrozná. Navíc jsem to měla skvěle vymyšlené s dvoudenním přestupem v Barceloně. Jenže člověk míní, život mění, a tak jsme nakonec Barcelonu vůbec nenavštívili a kupovali letenky přímo do Prahy, které už zas tak levné nebyly. Nebojte, nedošlo k ničemu tragickému, ani nešlo o chybu letecké společnosti (letěli jsme s Ryanair), ale byla tam nějaká zdravotní komplikace a toto řešení nakonec bylo nejjednodušší, i když se pěkně prodražilo.
Autopůjčovna na Mallorce
Poprvé v životě jsem využila půjčovnu aut. Ještě nikdy jsem si na žádné dovolené auto nepůjčovala, a tak jsem dala na doporučení kamaráda, který byl na Mallorce spokojený s autopůjčovnou Top Gear Mobility, kde největší výhodou je určitě to, že není potřeba řešit žádný depozit ani kreditní kartu. Také se mi líbilo, že je zde možno komunikovat s panem Chmelíčkem v češtině.
Na výběr je zde z několika typů aut a nejlevněji vychází malý Fiat, u kterého jsem si říkala, že je nejspíš moc malý a sáhla po další kategorii, ve které jsme si půjčili Citroen C3. Nebudu lhát, rovnou říkám, že nakonec jsem trošku litovala, že jsem nevzala Fiátka, protože byl takový malý, roztomilý a do některých uliček by se nám hodil rozhodně více.
Půjčení auta proběhlo v pořádku. Už dopředu jsem dělala online check-in, aby půjčení na místě proběhlo rychleji. Jakmile jsme doletěli na Mallorcu, došli jsme hned u letiště ke kavárně, odkud jsem panu Chmelíčkovi napsala, že už jsme na místě. Ten mi bohužel jen odepsal, že jede na jednání a musím kontaktovat přímo autopůjčovnu. Takže moje nadšení, že budu komunikovat v češtině, rychle zmizelo. Přes Whatsapp jsem tedy napsala do autopůjčovny a do pár minut nás vyzvedla označená dodávka, se kterou jsme během pár minut dojeli přímo k autopůjčovně a vyzvedli si auto.
Auto jsme dostali s cca polovinou nádrže a ve stejném stavu měli vůz i vrátit. Tankovali jsme pouze jednou a stačilo to. Navíc na Mallorce většina benzínek funguje jako u nás Shell benzínka – a to tedy tak, že k vám přijde obsluha, která vám natankuje (a to je něco, co já naprosto zbožňuji).
Vrácení auta bylo rychlé – naštěstí jsme auto předávali v pořádku, nebylo nijak poničené či špinavé a dodávka nás odvezla zase tpět na letiště (a rovnou říkám, že ani po nabídnutí peněz a velké prosby nás slečna nemohla zavést o cca 3 km dál, kde jsme byli ubytování a měli tam zůstat ještě jednu noc).
Ubytování a pláže na Mallorce
Díky půjčenému autu jsme věděli, že se nemusíme vázat na jedno místo a můžeme snadno projet celý ostrov. Což byl i důvod, proč jsme měli několik ubytování. Všechna ubytování jsem řešila přes Booking, který jsem si velmi oblíbila.
Nejdříve jsme se ubytovali v Hotelu Cala Murada, což je od letiště i půjčovny poměrně vzdálenější hotel, ale to nám nevadilo. U hotelu se dalo parkovat za poplatek, což se mi úplně nelíbilo a přišlo mi to zbytečné, protože kolem hotelu se dalo krásně zaparkovat zdarma.
Člověk si jen musel hlídat, aby neparkoval na žluté čáře. Součástí hotelu byl i bazén, který měl otevírací dobu, což mě překvapilo – ale po celou dobu, kdy byl bazén v provozu, byl u něj i plavčík. Bazén byl krásně čistý, ale téměř nikdo k němu nechodil, a tak se i stalo, že jsem ho měla celý pro sebe.
Kousek od ubytování se nacházela krásna Cala Murada pláž, u které byla i příjemná restaurace se skvělým jídlem. Jen kousek odtud byla Cala Morlanda pláž, která byla také moc krásná. Obě byli téměř bez lidí. Další den jsme autem popojeli na další pláž Platja de Sa Coma, kde už v okolí bylo více hotelů, a tak zde nechyběli různé turistické obchůdky plné blbinek a samozřejmě zde bylo i více turistů.
Po pár dnech jsme se přesunuli na úplně druhou část ostrova do Son Borguny. Krásné ubytování a bylo zajímavé sledovat, jak se okolí a příroda na druhé straně ostrova úplně liší, ale teda nebudu lhát, zrovna zde jsem fakt litovala, že nemáme menší auto.
Ubytování se skrývalo mezi úzkými uličkami, kde se velmi špatně parkovalo. Ovšem v případě potřeby jsme mohli poprosit majitele, který byl zvyklý svým hostům auta parkovat. Kousek od ubytování jsme navštívili pláž Cala Banyalbufar, která byla upřímně tou nejhorší, na kterou jsme za celou dobu na Mallorce narazili. Jedna věc byla cesta – jde se hodně z kopce, pak ještě po schodech. Což ve vedru není sice moc příjemné, ale dá se to přežít. Druhou věcí je, že pláž je kamenitá, přístup do vody nic moc a rozhodně je dobré mít s sebou boty do vody. Ostré kameny a velké vlny jsou opravdu blbou kombinací, a pokud tu třeba čekáte nějaké zázemí a občerstvení? To nehledejte.
A tak jsme raději další den popojeli autem a navštívili jiné pláže. Ráda bych vám řekla, které přesně, ale protože článek píšu po měsíci, tak si samozřejmě vše nepamatuju, jsem hlava děravá a Mallorca je plná krásných pláží, které si jsou občas velmi podobné.
Moc se mi líbilo, že přímo u ubytování jsme měli značku GR 221 – což je označení pro pěší přechod přes Mallorcu, a tak jsem si hned vzpomněla na svoje Camino.
Posledním ubytováním na jednu noc mělo být v Coral beach house & food, tento hotel se nachází přímo v Palmě de Mallorca, odkud jsme měli brzy ráno odlétat. Pokoje sice menší, ale za to kousek od pláže. Horší bylo, že ubytování bylo v části, která se snad musí přímo zaměřovat na německé turisty, a tak tu v restauracích nečekejte jídelní lístky v jiném jazyku než je němčina a připravte se na to, že se tu pohybují hodně mladí lidé, takže klid a ticho tu přes den a večer vůbec není.
Protože člověk míní a život mění, prodloužili jsme si pobyt na Mallorce a přesunuli jsme se o pár metrů a do mnohem většího klidu do hotelu Principe, kde jsme měli ubytování se snídaní i s večeří a užili si jen válení u vody a na balkóně. V Palmě jsme tak strávili několik dnů a jednalo se o jedinou oblast, která byla opravdu natřískaná turisty. Ovšem vzhledem k tomu, že moře je zde hodně mělké, tak ani plné pláže nevadili, protože lidé se tak nějak rozprostřeli.
Původně jsem si myslela, že dovolená na Mallorce bude víc aktivní a uvidíme toho opravdu hodně, nakonec to bylo spíš taková válecí dovolená, kdy jsme vyzkoušeli různé pláže, projeli velký kus autem, zastavovali na místech, která se nám zrovna líbila a žádné velké plánování nakonec nebylo ani potřeba.