Itálie vlakem – za 3 dny 3 města (Bologna, Florencie a Pisa)

Jsou lidé, kterým vyhovuje 14denní dovolená u moře s all inclusive, kdy jen řeší, jestli se půjdou vykoupat do moře, anebo do bazénu. Asi už tušíte, že já k těmto lidem nepatřím a naopak mám ráda, když i za krátký čas, toho vidím co nejvíce.

Chtěla jsem napsat, že po hodně dlouhé době jsem vyrazila na dovolenou se ségrou, ale upřímně? Tohle dovolená vůbec nebyla, byla to skvělá poznávačka, kde čas na odpočinek tak úplně nebyl. Pokud přemýšlíte, že vytáhnete někam do ciziny maminu od malých dětí, která je tím časem bez nich přece jen limitovaná, anebo jen nechcete v práci vybírat moc dnů dovolené, tento článek je dnes přesně pro vás.

Během tří dnů jsme totiž se ségrou zvládly letět z Prahy do Boloně, odtamtud vlakem přes Florencii do Pisy a odtud zpět letecky do Prahy, kdy jsme si stihly všechna 3 města prohlídnout a troufám si tvrdit, že žádnou z hlavních zajímavostí, jsme rozhodně nevynechaly a objevily i něco navíc.

Boloňa

V březnu jsem vychytala levné letenky Praha – Bologna a po krátkém přemýšlení a vymýšlení našeho dámského výletu, jsem se rozhodla, že na Boloni stačí jeden den a pak je čas zvednout kotvy zase o kousek dál. Bologna je totiž skvělým místem, odkud se dá pokračovat vlakem snad všemi směry.

Cesta z letiště v Boloni a doprava po městě

Bologna má výbornou polohu a je možné se sem dostat letadlem, autem i vlakem. My jsme využili leteckou dopravu a rozhodně bych neměnila. Jedná se o přímý let, který z Prahy trvá cca hodinu a půl. Bologna BLQ letiště se nachází jen kousek od samotného centra města.

Z letiště je možné se dostat automatickým vláčkem do centra města za cca 6 minut. Jedna jízdenka stojí 12,80 Euro, tak pokud nechcete ztrácet čas, určitě to za to stojí. Tento automatický vláček – Marconi Express je nejrychlejším a nejpohodlnějším způsobem, jak se dostat z/na letiště.

Jízdenku je možné si koupit v automatu a stačí jít podle šipek. Překvapilo mě, že se opravdu jedná o malý vláček, který nepřepraví velké množství lidí, a tak je potřeba počítat s tím, že bude pěkně narvaný.

Dojely jsme tak snadno na vlakové nádraží, odkud už jsme během pár minut došly na ubytování. A ano, kdybych nás nejdříve nevedla na druhou stranu, na ubytování bychom dorazily ještě o něco dříve.

Po městě je možné využít autobusy, ale to nám přišlo zbytečné – Bologna není zas tak velká, aby se hlavní místa nedala prochodit pěšky a navíc člověk tak objeví i místa, na které by jen těžko narazil, pokud by se pohyboval autobusem.

Zajímavé na Boloni je, že všude je hromada podloubí, a tak mi její návštěva přijde super v létě, kdy je horko a vy si můžete projít město, aniž byste byli na přímém slunku, anebo klidně i v dešti, kdy se máte snadno kam schovat.

Ubytování v Boloni

Jak už je u mě zvykem, našla jsem ubytování přes booking. Konkrétně se jednalo o Bed & Breakfast CENTRALE, kde jsme si rezervovaly pokoj na jednu noc. Velkou výhodou tohoto ubytování je, že leží jen pár minut pěšky od vlakového nádraží.

Pokoj nás vyšel na cca 2 500 Kč a to jsme měly ten dražší, který měl vlastní koupelnu. U tohoto majitele je možné si pronajmout i levnější pokoj, který má ovšem koupelnu mimo pokoj a to bych ségře neudělala. Díky tomu, že jsme zde byly mimo sezónu, tak nás ubytování vyšlo přece jen levněji, než za co je dostupné nyní.

Co vidět v Boloni

Byla jsem přesvědčená, že dopředu jsem koupila vstupenky na Le Due Torri. Což jsou 2 vedle sebe stojící věže, které patří k neznámějším symbolům města. Nebylo těžké je najít, ale když jsme k nim došly, všude okolo nich byl plot a probíhala tam rekonstrukce. Ať jsme obešly věže z jakékoliv strany, vůbec jsem nechápala, jak se na vyhlídku máme dostat.

Naštěstí včas jsme přišly na to, že vstup máme zaplacený na Torre dell’Orologio, což je věž s hodinami na náměstí Piazza Maggiore a právě z tohoto místa je krásný výhled nejen na celou Boloni, ale také na Le Due Torri.

Vstup je nutné koupit online dopředu a kupuje se na konkrétní čas – my přišly o chvilku dřív a vůbec to nevadilo. Koupit lístky na místě nešlo, protože už byly vyprodané. Vstup pro dospělou osobu je 10 Euro.

Až po návratu jsem se dočetla, že vstup na Le Due Torri momentálě nejde koupit z důvodu rekonstrukce, ale po její dokončení by se tam snad mělo dát opět dostat.

V Boloni je také vodní kanál Finestrella, takže i zde si člověk může připadat jak v Benátkách. Na náměstí Piazza del Nettuno se nachází moc pěkná fontána – Fontana del Nettuno.

Z Boloně jsme měly v plánu se přesunout do Pisy, kam nejezdí přímý vlak a je nutné přestoupit ve Florencii. Zde jsem dopředu neplánovala, jak přesun provedeme – jestli pojedeme z Florencie rovnou do Pisy, anebo si Florencii aspoň trochu projdeme. No jak už je z názvu jasné, tak i ve Florencii jsme pár hodin pobyly a bylo to moc fajn.

Vlakem po Itálii

Vlakové nádraží v Boloni – Bologna Centrale je docela dost dlouhé a tak se pořádně podívejte na tabuli, odkud přesně vám vlak jede. Jsem zvyklá, že u nás vlak jede buď ze severu, nebo jihu. Tady to může být i západ a východ.

Všechny jízdenky na vlak (a to i při nedávné návštěvě Benátek) kupuju přes mobilní aplikaci Omio online. Je to jednoduché, rychlé a zatím jsem s tím neměla žádný problém. Levnější jízdenky, kdy vlak jede cca hodinku a půl, je možné koupit již zhruba za 500 Kč, ovšem je možné využít i rychlejší vlak, který jede cca 40 minut, ale zde už jsou jízdenky dražší (cca 1 700 Kč / osoba). Všimla jsem si, že když si člověk koupí jízdenku dopředu, může něco málo ušetřit.

Z Boloně jsme vlakem dojely do Florencie, kde jsme si užily jedno dopoledne.

Co vidět ve Florencii

Probudit se ráno v Boloni a vlakem přejet do Florencie na snídani, byl moc fajn nápad (Díky za něj ségra!). Sice se ségra jako navigátorka úplně neosvědčila – vyhlídla si kavárnu La Milkeria na snídani a pak mě tam měla dovést. No bylo to hodně “už tam budeme”, “je to hned za rohem”, “tady by to mělo být” a přeci jen chvilku trvalo, než jsme místo našly. Tak jen pozor, že uličky ve Florencii jsou úzké, okolo vysoké baráky a navigaci se to ne vždy úplně líbí.

Samozřejmě jsme nemohly vynechat neznámější náměstí, na kterém se nachází památky jako Piazza del Duomo, katedrála Santa Maria del Fiore a kaple Jana Křtitele – Battisterio San giovani, která pochází z 4. – 5. století a jedná se tak o nejstarší náboženskou stavbu ve Florecii.

Výhled na Florencii je možné ze zvonice Campanile, která je vysoká 84 metrů. Bohužel samostatnou vstupenku není možné koupit a je nutné koupit celý balíček na více památek a to buď za 20 či 30 Euro.

Náhodou jsme se dostaly i na náměstí Piazza della Repubblica, u kterého se konaly místní trhy a objevily jsme tak i náhodou sochu bronzového prasátka Fontana del Porcellino. Jen kousíček od tohoto náměstí je hned náměstí další – Piazza della Signoria.

Na náměstí Piazza della Signoria stojí další Neptunova fontána a hned vedle je radnice Palazzo Vecchio, odkud se člověk během pár minut dostane pěšky na most Ponte Vecchio.

Ponte Vecchio je tzv. most zlatníků, který vede přes řeku Arno. Nejedná se o klasický most. Je lemován různými domečky a obchůdky. Dříve zde sídlili především zlatníci, což zůstalo a přidalo se k nim několik krámků se suvenýry.

Dopředu jsem se vůbec nikde nedočetla o tom, že ve Florencii je velké vyhlídkové kolo a zjistily jsme to až ve chvíli, kdy jsme tam byly a viděly ho na vlastní oči. Jasně, že jsme se k němu hned vydaly. Cesta k němu byla snadná – z Ponte Vecchio pořád rovně, kolem řeky. Kolo jsme měly před sebou a šly tak prostě za nosem. Bohužel si nepamatuju, kolik stál vstup, ale výhled byl krásný a určitě za to stál.

Pak už bylo na čase trochu popoběhnout na vlak a jet směr Pisa. Ne že bychom do Pisy tak moc chvátaly, ale pokud by nám vlak ujel, pak bychom zbytečně dlouho musely čekat na další a tak bylo prostě lepší trošku cestu na vlak zrychlit a vydechnout až ve vlaku.

Proto nedokážu doporučit žádné ubytování ve Florencii a vlastně ani netuším, jak to tu mají s dopravou. My využily jen vlak, abychom se dostaly do Florencie a z Florencie a město jsme si prošly pěšky a ano, opravdu nám k tomu stačilo jen jedno dopoledne.

Ubytování v Pise

O Pise jsem již jednou psala a protože tenkrát jsme měli ubytování i se snídaní a já tentokrát věděla, že nás čeká brzký odlet a snídani bychom nestihly, podívala jsem se po jiném ubytování, které bylo oproti Boloni levnější.

Mimochodem Pisa mi celkově přišla o něco levnější než Bologna, tak pokud plánujete Itálii procestovat vlakem a hledáte místo, kde je dobré vlakové spojení a levné ubytování, tak Pisu doporučuji.

Ubytování Dream Guest House nabízí opět pokoje, které mají buď sdílenou, anebo vlastní koupelnu. No kdybyste viděli ten ségry výraz, když nám chtěl majitel ukázat náš pokoj a ségra si všimla, že hned kousek od něj je společná koupelna. Bála se, že v našem pokoji žádná vlastní koupelna nebude (ale byla).

Pokoj nás vyšel na cca 1 700 Kč na 1 noc, což mi přijde jako moc fajn cena. Navíc to k němu bylo od vlakového nádraží pěšky fakt kousek, bez problému jsme pěšky došly až k Šikmé věži a ráno na letiště. Takže ani v Pise jsme nemusely řešit dopravu autobusem a ano, za 3 dny jsme toho nachodily hodně, ale bylo to super.

Co vidět v Pise

Pisa je krásné město, které je známé díky jedné šikmé budově. Víte, čím víc času jsem strávila v Itálii, tím méně to chápu – protože těch křivých budov, kostelů a věží se tam najde opravdu hodně.

Každopádně to nemění nic na tom, že výlet do Pisy určitě stojí za to. Navíc letenky z Prahy se sem dají sehnat opravdu za pár stovek a díky vlakovému nádraží, může člověk využít Pisu k návštěvě dalších krásných míst.

O Pise jsem již psala ve svém úplně prvním článku na tomto blogu, a proto se nechci opakovat a pokud vás zajímá, co vidět v Pise, přejděte sem.